Paleontologům se podařilo na základě fosilií popsat vzájemné soužití hostitele a parazita po dobu tří set milionů let. Některé druhy mořských živočichů lilijic (Crinoidea) napadal od středního ordoviku asi před 460 až 470 miliony let parazitický plž. Zpočátku jen překrýval jejich vyvrhovací otvor a odpady lilijic mu sloužily jako potrava. Jak zjistil prof.Tomasz Baumiller z University of Michigan spolu s prof.Forestem Gahnem z Brigham Young University v Idahu, stal se parazitický plž postupně agresivnější a svou radulou se provrtával skrz krunýř lilijic do jejich trávicí trubice. Podle prof. Carltona Bretta z University of Cincinnati se v devonu před 416 až 359 miliony let situace ještě zkomplikovala. Jak u lilijic, tak u jejich parazitů se objevují ostny. Měly je zřejmě společně chránit před plovoucími predátory, např. žraloky, kteří se v devonu objevili. Podle analogie se současnými lilijicemi můžeme soudit, že ani tehdy nepředstavovaly zajímavou potravu. Jejich vypasení parazité však ano. Avšak útok predátora na parazita byl smrtící i pro lilijici, takže vznikla jejich společná ochrana. Ve střední juře před 165 - 175 miliony let fosilie hostitelů i jejich parazitů mizí. Každopádně jde o nejdelší zdokumentované soužití organismů vůbec. Na obrázku vidíme na zkamenělinách lilijic stopy po vrtání parazitů do svých hostitelů(foto Carlton Brett, University of Cincinnati).